Přejít na menu Přejít na obsah

Aktuálně


Jak přednášet?

Být slyšet a vidět

Obvykle první, co vnímáme na přednášejícím, je jeho vzhled a držení těla, když přichází. A začíná první úskalí mnohých přednášejících - oční kontakt s diváky. Přednáškoví matadoři doporučují vybrat si v publiku někoho z předních řad a přednášet „pro něj“. Začněte představením sebe sama. I když si myslíte, že vás přece všichni znají, není to pravda. A představit se je profesionální. Vtipkovat a šaškovat pro pár známých hned na začátku může znamenat být odsouzen hned na začátku neznámými.

Přednášení v sále vyžaduje úplně jiný způsob práce s hlasem, než když se bavíte s přáteli na pokoji nebo v hospodě. Hlasitý, modulovaný a zřetelně vyslovovaný projev, směrovaný do středu posluchačů, by měl být pravidlem. (Pozor ale, mluvit hlasitě a křičet je velký rozdíl.) I vynikající sdělení může zapadnout, pokud je kuňkáno jednotvárným slabým hláskem do papíru, ze kterého je dotyčný čte.

Ve velkých sálech využívejte mikrofon a správně s ním pracujte. Ovšem v mikrofonu vyniknou chyby a omezuje pohyb a gestikulaci, pozor na to.

Pravidlo o slyšitelnosti platí i pro besedující. V diskusi je důležité dívat se na přednášejícího a být slyšet v celém sále. Přednášející by měl zopakovat dotaz besedujícího, aby byl slyšet i vzadu.

Přednášející se ocitají se v čele sálu. Jsou tam proto, že ostatním chtějí něco sdělit. Fotografování na přednáškách je třeba brát jako součást vystoupení.

Nehádejte se s posluchači: kdo ztratil sebeovládání, prohrál - nejenom v pokeru, ale i jako přednášející.

Jedním z největších hříchů je složit zbraně hned na začátku v rádoby omluvném, ve skutečnosti neskutečně trapném prohlášení typu: "Organizátoři mě ukecali na poslední chvíli / něco zvorali, já jsem se opil / měl jsem moc práce, takže přednáška není dobře připravená."

Příprava pořadu

Zkušení přednášející si dokáží v hlavě připravit osu přednášky, zapamatovat si ji - a hlavně se jí držet a ještě navíc přitom kontrolovat čas. Pokud ale nepřednášíte běžně (a dobře), vyplatí se mít před sebou papír s napsanou osnovou. Vytiskněte ji větším písmem, zrychlí vám to její čtení a zkrátí dobu, kdy se nevěnujete svým divákům a posluchačům. Důležité je, aby tato osnova nebyla příliš detailní, patnáct hesel na hodinovou přednášku (v reálu 45 minut) znamená jedno heslo = téma na tři minuty povídání!

Někomu stačí dát na papír tři či čtyři hesla, jiný si musí napsat třístránkovou osnovu a se stopkami v ruce si přednášku několikrát přeříkat, další zplodí doslovnou papírovou verzi, kterou se naučí nazpaměť (a pak ji čte nebo naopak třeba povídá úplně něco jiného). Zkuste si dané téma odpřednášet doma, nanečisto, třeba si to i nahrát a pak poslechnout.

Jsou přednášky, které vyžadují čtení připraveného textu. Obvykle to bývá tehdy, když se jedná o velké množství přesných údajů nebo autorské čtení apod. Takové podklady si nezapomeňte doma a hlavně si je skutečně připravte, hledat v záložkách nebo mezi mnoha papíry je špatně.

Prezentace v PowerPointu má také jednoduchá pravidla, která je ale těžké dodržet. Méně je více a v jednoduchosti je síla. Na stránce má být co nejméně textu - ne více, jak 3-6 řádek a nadpis. Grafy co nejjednodušší, co nejméně datových řad a popisek, obrázky co největší (alespoň 50% plochy obrazovky).Také je dobře, když při povídání postupně odkrýváte jednotlivé body na stránce tak, jak o nich mluvíte, diváci se tak během vašeho povídání o tématu 1 nerozptylují čtením toho, co jim chcete říci v tématu 2. Podobně je dobře zpětný projektor vypínat, když se rozjedete s povídáním do oblasti, kterou nemáte zajištěnou obrázky. Řada přednášejících doporučuje úvodní a závěrečné shrnutí („o čem to bude“ a „o čem to bylo“). Prezentace  umožňují přesně strukturovat přednášku, donutí vás držet se osnovy.

Mistři oboru umějí připravit komponované pořady. Mluvené slovo, videa, obrázky, hudba reprodukovaná i živá, ale také i dramatizace, próza i poezie.

Technika

Používání AV techniky má svá pravidla. Základní pravidlo - musí to fungovat. Přehrávače, drivery, kodeky, rozlišení projektoru versus notebooku, zvuk atd. Jednoduché prezentace můžete svěřit počítačům pořadatelů, složité věci s mnoha videi v různých formátech je asi lepší prezentovat z vlastního ozkoušeného. Ovšem je třeba se na jeho použití domluvit s pořadateli, právě kvůli různým nastavením projektorů a zvuku.

Na pořadech nepočítejte s připojením k internetu. Bylo příliš mnoho těch, kdo k přednášce přistoupili stylem - ukážu něco na internetu a popovídám k tomu. VŽDYCKY ale něco nefunguje, načítání je pomalé, takže připojení nebude a vše je nutné připravit si předem. Nepřipojení vede i k lepší kvalitě přednášky.

Buďte ale připraveni i na to, že vypadne elektřina nebo se vypálí lampa projektoru a budete muset přednášet nějaký čas bez jakékoliv techniky.

Organizace

Zjistěte si sami aktivně, kdy a kde máte pořad. Pořadatelé by samozřejmě měli dát vám vědět a dodržet to. Jenže jsou situace, kdy to prostě nejde (například na FFestivalech při stovkách pořadů) nebo se zapomene. Za idiota jste pak ale vy, když nedorazíte. A házení viny na pořadatele není dobrá cesta.

Přijďte s předstihem a shánějte se po někom, kdo má na starosti místnost, program. On je ten, kdo má za úkol pomoci s technikou, ale i uklidit na stole po předešlém pořadu, případně ukončit přetahujícího předešlého přednášejícího. On by vás měl uvést na scénu a aspoň krátce představit, na závěr se rozloučit a poděkovat.

Musíte průběžně kontrolovat čas a dodržet rozvrh. To, že přetáhl někdo před vámi, není omluvou pro vlastní přetažení. Správný přednášející končí ve 3/4, aby dal prostor pro nějaký dotaz a pořad ukončil NEJPOZDĚJI pět minut před celou hodinou, raději dříve.

Pokud do místnosti vejde pořadatel, zbystřete, možná přišel oznámit něco důležitého organizačního a nechce vám jen tak skákat do řeči.

Další typy pořadů

Přednáška není jediný druh pořadu, který si můžete připravit.

  • přednáška - jeden stojí vepředu (někdy i dva) a povídá o tom, co zajímá jeho, a povídá o tom způsobem, který se mu líbí
  • přednáška s besedou - přednáška, kde na závěr si přednášející popovídá o názorech posluchačů, zodpoví dotazy
  • beseda - odpovídání na dotazy moderátora či publika, případně beseda mezi více lidmi
  • panelová diskuse - řízená diskuse na konkrétní téma, nejlépe mezi lidmi zastávajícími opačný názor
  • workshop - posluchači jsou aktivními účastníky pořadu, učí se praxí, pod vedením, cílem je dospět k nějakému výsledku (hmatatelnému či myšlenkovému)
  • soutěž - nejčastěji znalostní, formou kvízu, odpovídání na otázky buď s danými možnostmi nebo bez nich
  • komponovaný pořad - multimediální show - mluvené slovo, obrazy, videa, hudba, divadlo...
  • divadlo, koncert - secvičené nebo improvizované vystoupení
  • prezentace - předvádění nějakého produktu, služby, většinou komerční

Další druhy pořadů připravují většinou pořadatelé: autogramiáda, focení s fanoušky, projekce, turnaj...

 

Text byl zpracován na základě rad Petra "Pagiho" Holana pro přednášející.